dobrá fotka je zázrak

Tuhle větu jsem se dočetla v Denících Josefa Koudelky, které mi, k mé velké radosti, nadělil Ježíšek. Jako by mi pan Koudelka mluvil z duše! Dobrá fotka je zázrak a zázraky se sice dějí, ale jen velmi sporadicky. Josef Koudelka mluví tak o deseti za rok, Jan Saudek dokonce jen o šesti za život...

A tohle je můj zázrak. Mraky líně plynou (a přiznávám, že jsem jim trošku pomohla), slunce je nízko a přes korunu stromu vrhá dlouhé stíny na čerstvý panenský sníh. Černá je černá a bílá je bílá. Tmavý les v pozadí vpravo opticky vyrovnává bílá oblaka vlevo. Kompozice je téměř dokonalá. A pod stromem navíc tři dětské siluety dodávají příběh...

Je březen 2019. I v Rakousku právě vypukla pandemie. Ty děti pod stromem neví, že je čekají téměř dva roky podivných prázdnin. Jejich rodiče neví, jestli se jim následujícího dne podaří přejet přes uzavřené hranice zpátky domů. Ale já vím, že se stal zázrak - právě jsem vyfotila nejlepší fotku svého života!