méně známé výhody fotoaparátu leica

Kdykoliv narazím na recenzi jakéhokoliv modelu fotoaparátu Leica, je v ní uveden dlouhý sloupec výhod pod nadpisem plus. Naopak na opačné straně, v mínusu, se objevuje vždy jen jedna položka. Hádejte která? Správně - je to "vysoká cena". Zajímavé je, že jsem nikdy takovou recenzi nečetla na jakýkoliv model kabelek Louis Vuitton, botiček od Balenciagy nebo nejnovějších, ale i ikonických kousků dejme tomu od Diora, Chanelu, Donny Karan a mnoha dalších.

Nemám doma žádný z výše uvedených módních výstřelků, zato mám dvě Leicy. A za ty roky, co jsem je, obrazně řečeno, odkládala jen do sprchy a do postele, jsem sebrala několik poznatků. 

V případě Leicy M, zvané Máňa, se jedná o ikonický kousek s výrazným retro-designem, a přestože jako majitelka patřím do téže kategorie a stylově to sedí, moc velké společenské úspěchy jsem s ní nezaznamenala. Nanejvýš mě zastaví stejně retro-dámy a rozplývají se, jak je miloučké vidět takovou starou věc. O tom, že ta věc visí na krku staré osoby, taktně pomlčí. Ovšem největší chyba tohoto fotoaparátu je, že záměrně postrádá to slavné logo, výrazný červený puntík s nápisem Leica.

Naopak moje druhá Leica Q2, světák Quido, má nejen moderní funkce, ale i moderní design, a to včetně onoho červeného puntíku. A věřte, milé dámy, nekecám, tento puntík doslova přitahuje znalé muže, a to všech, zdůrazňuji všech věkových kategorií. Od doby, kdy jsem dosáhla padesátky, mě neoslovil žádný cizí muž - a všechny ženy po padesátce dobře vědí, že mluvím o té klinické neviditelnosti, která bez výjimky postihne každou z nás. Ale od té doby, kdy jsem za svůj hlavní módní doplněk zvolila fotoaparát Leica, se něco změnilo.  

V New Yorku se za mnou otočil pohledný třicátník a zvolal "Beautiful"! Dodal ovšem "camera", ale ten první moment byl nádherný. Šarmantní padesátník tamtéž na mě v restauraci spiklenecky mrkal a ukazoval na Leicu na svém stolku. V lázních Karlova Studánka mě tři mladíci požádali, abych je vyfotila, když už prý nemůžou Leicu mít sami. A na školní besídce mého vnuka si se mnou dosti dlouho povídal mladý pan učitel, také zanícený fotograf.

A tady, milé dámy, může být pro vás ukrytý háček. Pokud se rozhodnete zařadit do své garderóby doplněk značky Leica, musíte se zároveň vybavit několika technickými znalostmi - samozřejmě musíte dobře znát funkce vašeho foťáku a pár slovíček z fotožargonu navíc. Protože až se konverzace slibně rozvine a váš protějšek se vytasí s tím, že má středoformát, budete aspoň vědět, že vám tím nenaznačuje nic o své anatomii, nýbrž to, že má dražší fotoaparát než vy.

Poznámka pod čarou - podotýkám, že nejsem žádný placený ambasador značky Leica. Ale po tomhle článku by se to mohlo změnit, ne?