co takhle na výlet?
Stockholm nebo Barcelona? Obě města jsou krásná a do května vám nabídnou bonus!
Dnešní ilustrační fotografie je opět zavádějící. Ale abyste pochopili - je to útržek plakátu, povalující se na chodníku před slavným stockholmským muzeem fotografie, zvaným Fotografiska. A právě v tomhle úžasném výstavním domě můžete ještě do 17.května 2026 shlédnout retrospektivu Elliota Erwitta. Elliota Erwitta a jeho zábavné fotografie mám moc ráda a psala jsem o něm v článku "mám ráda vtipné situace".
Pokud se vám nechce jet na výlet na sever, což po letošní dlouhé a studené zimě naprosto chápu, můžete vyrazit do tepla - Barcelona je ideální! A až se pokocháte městem a budete chtít uniknout davům turistů, zajděte si do Fundacion Foto Colectania, kde si až do 24.května 2026 můžete prohlédnout výstavu "Sergio Larrain: The Vagabond of Valparaíso".
Sergio Larrain (1931-2012) byl chilský fotograf a cestovatel, který díky svému otci architektovi vyrůstal obklopen knihami, hudbou a obrazy. Fotografovat začal v roce 1949 a už o deset let později se stal spolupracovníkem Agentury Magnum. V roce 1961 se stal stálým členem Magna a v témže roce se na popud básníka Pabla Nerudy vrátil do Chile.
Tam se o pár let později potkal s budhismem. Toto setkání osudově změnilo celý jeho další život. Vzdal se fotografování, aby se mohl věnovat studiu východní kultury a mystiky a aby žil v souladu se svými ideály. Věnoval se šíření znalostí jógy, psaní a malování olejovými barvami. K fotografování se vracel jen občas a až do své smrti žil a pracoval na severu Chile, v horském městečku Ovalle. Přesto za svou krátkou fotografickou kariéru pořídil pozoruhodně poetické snímky, jež ovlivnily mnoho dalších fotografů. Jeho kolega z Magna, David Hurn o nich řekl, že "vyjadřují nepopsatelné".
Otevřená clona by ráda jela na obě výstavy. To já taky, ale někdy to zkrátka okolnosti neumožňují. A tak mi můj muž aspoň udělal radost a koupil mi knížku Sergia Larraina "Valparaiso". Za což mu velice děkuji, protože ta kniha je opravdu moc krásná!