hamburger eyes
"V Japonsku zažívají vzestup tištěné samonákladové publikace a amatérské časopisy známé jako ziny. Navzdory úpadku knižního a novinového trhu přitahují stále více mladých tvůrců a čtenářů."
Francouzská tisková agentura
Ziny jsou super, mám je ráda, dělá je spousta lidí a já mám zrovna taky jeden rozdělaný. O zinech už jsem tady taky psala - zin (čti zin).
Ziny vznikaly hlavně jako fanouškovský doprovod hudební scény, která šla hodně mimo hlavní proud. Fotografické ziny jsem zatím viděla vždycky jen v souvislosti s tvorbou jejich autora - taková jakoby nízkonákladová prezentace nebo osobní intimní výpověď.
Ale vůbec jsem nevěděla, že v San Franciscu už 25 let vychází specializovaný zin pro černobílou street fotografii, který se jmenuje "Hamburger Eyes". Jeho zakladatelem a stálým vydavatelem je fotograf Ray Potes. A ten zin nedělá pro sebe - do každého čísla pečlivě vybírá ty nejzajímavější černobílé fotografie, které jdou samozřejmě taky mimo hlavní proud.
Ray se dostal k zinům díky tomu, že nejen od malička fotil, ale byl také skateboardista a poslouchal punk. Obě tyto subkultury měly k zinům velmi blízko. Na vyhlášených fotografických večírcích, jež pořádaly "Hamburger Eyes" začátkem nultých let v San Franciscu, se pilo pivo, poslouchala punková hudba a jen tak mimochodem se tam spousta mladých lidí nadchla pro fotografování.
Jako všichni tenkrát, začínaly i "Hamburger Eyes" xeroxem. Od pátého čísla díky kamarádovi přešli autoři na kvalitní ofsetový tisk, samozřejmě ve velkých nákladech, protože to bylo velmi drahé. V roce 2008 vypukla krize a přestože Ray Potes převzal od zkrachovalé tiskařky temnou komoru a přeměnil ji na galerii, musel se po pár letech vrátit k ruční výrobě a sešívání papírových zinů. Ale jelikož se mezitím mílovými kroky zlepšil a zlevnil digitální tisk, vycházejí nyní "Hamburger eyes" v digitálních sériích.
Za 25 let se z "Hamburger Eyes" stala komunita lidí, kteří se navzájem dobře znají a podporují se. V časopise nenajdete žádný text, jen fotky a jejich popisy. Je striktně černobílý, což taky líp pasuje k jeho charakteru - fotky jsou drsné, pořízené v ulicích. Není to plánované. Jsou to prostě takové neobvyklé, vtipné, divné, příjemné emotivní momenty.
Jen tak mimochodem se tomuto fenoménu dostalo i té nejvyšší pocty - výběr z nejlepších fotografií byl nedávno vystaven v galerii MoMa v San Franciscu.
Otevřená clona doufá, že vás tenhle zin zaujal. Pokud čirou náhodou budete někdy do 24.září 2026 projíždět San Franciscem, zajděte si do Public Library na výstavu The Continuing Story Of Life On Earth: 25 Years Of Hamburger Eyes. A jestli budete doma, mrkněte aspoň na stránky Hamburger Eyes. A dobře se bavte!