o světle
"Všechna rozmanitost, všechen půvab, všechna krása života se skládá ze stínu a světla." — Lev Nikolajevič Tolstoj.
Celá černobílá fotografie je koneckonců jen o světle. Můžete desetkrát naplnit sklenici vodou, vhodit do ní vejce a pak to vyfotografovat. Vsadím se, že ani v jednom případě nedostanete tu "Sudkovu" sklenici s vejci - https://sbirky.moravska-galerie.cz/dilo/CZE:MG.MG_8489 . Proč? Protože nemáte, a pravděpodobně ani nikdy mít nebudete to specifické světlo Sudkova ateliéru.
Když František Drtikol na počátku 20.století začínal s fotografováním, vyjížděl brzy ráno na kole do okolní přírody, aby "chytal světlo". A dodnes hodiny za svítání a za soumraku patří k těm, jež jsou fotografy ceněny a využívány nejvíc. Tedy hlavně krajináři a samozřejmě také fotografy batolat, krásek, nevěst a ženichů.
Ale co street fotograf? Když za úsvitu většina kancelářských úředníků a jiných druhů obyvatel města ještě tvrdě spí a za soumraku sedí u televizí nebo v hospodách? Tihle fotografové musí vzít za vděk tím, co je zrovna k mání.
A není toho málo! To máte: světlo vyzařující, magické, duchovní, naturalistické, lokální, teplé, studené, ostré, měkké, bodové, zalévající, kalné, zářivé, jasné, denní, zářivkové, přirozené, umělé, neonové, pronikající, odražené... Nehoupat!!! (Tolik pan Lorenc).
Já osobně miluju světlo specifické pro moderní architekturu. Světlo, jež do zastíněné ulice přinese paprsek slunce jednou nebo i víckrát odražený od skleněné fasády výškové budovy. Neznám větší krásu a poezii, již byste mohli ve městě najít. Specialistou na tohle světlo je New York. Mají ho tam na sobě auta i chodci, je jako závoj, jenž přikrývá ulice a občas ho odfoukne vítr, aby se za chvíli usadil kousek dál v parku.
Otevřená clona ví, co si teď myslíte. Že New York je pro nás trochu z ruky. Možná mi to nebudete věřit, ale tohle světlo se dá najít i v Ostravě. Můžete se podívat sami, co umí vykouzlit z úplně obyčejné ulice :