zenová fotografie - kapitola 5.
A máme tu konečně závěr seriálu o zenové fotografii. Děkuji všem, kdo se prokousali až sem, velmi si toho vážím! Měli byste dostat nějakou odměnu. A vidíte - já vám dnes budu kázat o penězích. To jste si fakt nezasloužili.
Poslední z 5 brutálních pravd říká, že za Pouliční fotografii vám nikdo nic nedá. Tipla bych si, že mezi vámi není nikdo, kdo by nesouhlasil.
Jak se s tím popasovat v zenové filosofii vůbec? Tady jsem se ocitla v koncích a vzala si na pomoc Google. Jediné, co mi vyskočilo po zadání hesla "zen a peníze", byl odkaz na článek "Muži z žen jen tahají peníze". Takže úplně mimo mísu.
Hele, tak jinak. Pokud chcete praktikovat zenovou fotografii, smiřte se s tím, že peníze budete jen vydávat. Berte to tak trošku jako charitu, mecenášství, rozmařilost, jak kdo chce. Po pravdě, umíte si vůbec představit zen budhistického mnicha s kreditkou? Já ne. Do zenové fotografie prostě tyhle přízemní věci nepatří.
Zkrátka a dobře si najděte nějaké příhodné zaměstnání, v němž si vyděláte nejen na živobytí, ale taky na foťák, počítač, na tisk vlastních knih a třeba taky na tisk knih, jimiž chcete někomu blízkému udělat radost. Asi zjistíte, že udělat někomu radost za ty peníze stojí. A možná pak půjdete i dál a přestanete na své fotky umísťovat otravný vodoznaky a psát k nim výhružky o vašich autorských právech. Dáte na své fotky nějaký druh volné licence a budete si představovat, že třeba zrovna tuhle fotku si někde v Austrálii vytiskla slečna, která právě otvírá psí kavárnu. A bude vás to hřát u srdce. Budete zkrátka totálně zenoví!
Užívejte si ten pocit, je za všechny peníze!