Říká se, že nepořádek je poznávacím znakem kreativity. Obávám se, že v tom případě jsem velmi netvůrčí. Na mém pracovním stole je prostě za všech okolností ordnung... A nejen na pracovním stole, ale i v počítači.

Všichni se shodneme na tom, že McDonald's, Starbucks nebo H&M jsou populární značky. Když spěcháme, hodíme do sebe hambáč, do obřího kelímku si na cestu dáme latéčko a až ho do sebe obrátíme, jdeme si koupit tričko, které sice vůbec nepotřebujeme, ale - nekupte to, za těch pár šupů.

Ano, smekám přede všemi, kteří svůj koníček povýšili na způsob obživy. Já bych si na to netroufla. Neumím si představit nic těžšího, než živit se například jako svatební fotograf.

...tak to ukaž! Každý z fotografů má svůj sen a tím snem je většinou vlastní výstava nebo vlastní výpravná fotokniha. Samozřejmě snít se dá i o členství v agentuře Magnum Photos nebo o postu hlavního fotografa časopisu Rolling Stone, ale to už je fakt dost přes čáru.

řekl truhlář, u kterého jsme reklamovali dveře, které nešly zavřít. Později jsme měli příležitost zjistit, že tímto slovem označoval všechny vady a zmetky, jichž se dopustil a začali jsme mu říkat "Neduh".

Při svém snažení o uchopení pouliční fotografie jsem zjistila, že jsem tak trochu jako majitel výše uvedeného restauračního zařízení. Jsem ráda s foťákem na ulici, ale vadí mi, že mi tam chodí lidi...

Henri Cartier-Bresson je patrně nejznámější fotograf, spoluzakladatel agentury Magnum Photos a otec moderní foto žurnalistiky : https://www.magnumphotos.com/photographer/henri-cartier-bresson/ . Jeho stěžejním dílem je kniha o rozhodujícím okamžiku - The Decisive Moment, v níž stanovuje určitá pravidla, jimiž by se měl každý fotograf řídit....

"Všechno, co jsem kdy měl, jsi mi vyhodila !!!", křičel na mě můj rozčilený muž pár let po svatbě, kdy na sebe prudce narazily naše protichůdné názory, co se krámů a veteše týče. Vytočilo ho, že jsem zlikvidovala jeho kostkované sako z gymplu, jež léta nenošené spočívalo na dně starého kufru v komoře. Tyhle rozepře kořenily náš vztah docela dlouho,...

...muška jenom zlatá! Však to všichni známe! Posledních šest týdnů mi bylo dopřáno strávit jako nefalšovaná Dáma s kaméliemi. Ta, co kašlala a kašlala, až umřela... Na rozdíl od Markéty Gautierové mám štěstí a jsem zatím naživu, takže si teď můžu trošku zafilozofovat.

Pro dámu v ďábelských letech (rozuměj 66+) rozhodně tato : "Kde se vidíte za pět let?" Věřte tomu, tohle fakt nechcete vědět! A jaká je tedy ta správná otázka? Přece : "Kde se právě nacházíte?" Je to ono místo, označené na mapách jako "zde stojíte". Pokud ho neznáte, nevíte vlastně ani kam můžete jít dál, ani kterou cestou se tam vydat....