"Děti bývaly venku. Teď jsou ulice prázdné. Lidé jsou uvnitř a dívají se na televizi nebo co."
Helen Levitt, 90.léta minulého století

"Časosběrem rozumíme vizuální záběry pořízené v relativně dlouhých časových intervalech a jejich zobrazení ve zrychleném tempu."
Wikipedie

Představte si, že je vám 17 let a jste holka. Nasedáte na jízdní kolo v Los Angeles a jedete na Světovou výstavu v New Yorku. Napříč Spojenými státy. V roce 1938!

"Zin je periodikum nekomerčního charakteru vydávané fanoušky určitého oboru, kterým se periodikum v plné míře zabývá. V drtivé většině se jedná o nízkonákladové, "podomácku" vyráběné časopisy, vydávané čistě za účelem sdělování informací o předmětu fanouškovského zájmu."

"Dalo by se tvrdit, že fotografie jako médium, které okamžitě zachycuje a uchovává přítomnost, jež se proměňuje v minulost, má ze své podstaty různou míru nostalgie, a to jak na straně diváků, tak na straně těch, kteří ji praktikují."
Aaron Schuman

Protože co když už nikdy nebude? Můžeme si v téhle klimaticky podivné době být jistí, že zase někdy nasněží? Nehledě na to, že zima je fantasticky fotogenická, zejména pro černobílou fotografii.

Frank Capra: "Předtucha je kreativita, která se vám snaží něco sdělit."

Tohle slovo jsem poprvé četla ve stejnojmenné povídce Oty Pavla, v níž se rovnou dozvíte i definici tohoto podivného výrazu : "Prý je to, asi jako když jde krásná dáma v plesových šatech anebo v báječném kožichu, všichni přihlížející jsou paf, a ona přitom šlápne do hovna."

Pojem humanistická fotografie je v českém prostředí hluboce zakořeněn, a česká fotografická škola se jej drží, slušně řečeno, zuby nehty. I když ve světě je tento pojem spojován spíše s válečnou dokumentární fotografií, u nás je to něco jako tradice a rodinné stříbro. A z této tradice vychází i česká pouliční fotografie.

...ale nikomu je, proboha, neukazujte! Asi se vám to zdá jako blbost, jako téma hodné jen odlehčeného posledního prázdninového článku. Ale neodcházejte! Vysvětlím!